Světový projekt organizace OMEP na téma vzdělávání pro udržitelný rozvoj (VUR)

(Trvale) udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby. Znamená především rovnováhu mezi třemi základními oblastmi našeho života (ekonomikou, sociálními aspekty a životním prostředím), také rovnováhu mezi zeměmi, různými společenskými skupinami, dneškem a budoucností, atd. (Cenia, česká informační agentura životního prostředí)

Závěrečná zpráva z realizace Světového projektu o vzdělávání pro trvale udržitelný rozvoj

OMEP České republiky se zapojil i do 2. části Světového projektu o vzdělávání pro trvale udržitelný rozvoj.

Informace o podmínkách realizace světového projektu byly rozeslány na emailové adresy všem členům výboru OMEP ČR a byly zveřejněny v časopisech Učitelské noviny a Informatorium 3-8. Informace byly k dispozici i na webových stránkách www.omep.cz.

Přes počáteční problémy s organizací projektu se podařilo získat celkem 19 projektů.

Do zpracování dílčích projektů se opět zapojili studenti z Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Ti měli za úkol ve dvojici zpracovat návrhy činností k libovolně zvolenému kriteriu (kriteriím) ze „7 R“. Získala jsem tak 9 projektů, které byly zpracovány studenty. Bohužel se nepodařilo projekty zrealizovat a popsat reakce dětí.

Dalších 9 příspěvků jsem obdržela z pražských mateřských škol (Praha 4, Praha 8, Praha 1) a jeden příspěvek byl zaslán z Liberce.

Jeden projekt byl připraven k oslavě Dne země – má ekologické téma, ale nedokázala jsem je zařadit mezi žádné z „R“.

Čtyři z dílčích projektů se zaměřují pouze na jedno „R“ a všechny činnosti zaměřují ke zvolenému tématu.

Ostatní projekty řeší více „R“ a prezentují tomu odpovídající činnosti.

Jeden z projektů pracuje s tématy Les, Voda, Odpady. Jednotlivá témata v sobě integrují různá „R“, v rámci navržených činností.

Návštěva ZOO, četba z knihy, máňásková scénka, třídění předmětů, pozorování vývoje motýla z larvy, sběr obalového odpadu a jeho využití pro další činnosti dětí, hry s plastovými víčky, výstava výrobků z obalových materiálů, výtvarné zpracování prožitku, práce s obrazovým materiálem, pokusy, putovní výstava, prezentace v místním tisku, využití PET lahví jako hudebního nástroje, dramatizace pohádky, příběhu, práce s interaktivní tabulí, sběr starých mobilních telefonů, konstruktivní činnosti, práce s mapou, ochutnávka jídel, sběr hraček, s kterými si již děti nehrají – dar dětem do dětského domova, využití obalového materiálu pro výtvarnou a pracovní činnost, aj.

Pozorování, rozhovory, sdělování dětských zkušeností, prožitkové metody (návštěva lesa, pozorování líhnutí motýla, atd.), vycházka, situační učení – navození konkrétní situace, kterou děti řeší, řešení problému, aj.

Pouze šest projektů řeší problematiku tak, jak bylo požadováno. Tzn. přiměřeným způsobem (konkrétní činnosti, prožitkové metody, pokusy, experimenty, pozorování, vysvětlení, aj.) vedou děti k pochopení problematiky. Jsou zde prezentovány nápadité činnosti a akce, které vedou děti k vyvození žádoucího závěru. Do činností dětí jsou zapojeni i rodiče. Jsem přesvědčena, že tyto činnosti děti zaujaly a obohatily je. Čtyři projekty byly doplněné o fotografie z realizace projektu.

Zbytek projektů, v prezentované podobě, zůstává mimo problém, který by měl být řešen. Projekty jsou samoúčelné – např. využití obalového materiálu pro výtvarnou a pracovní činnost zůstává bez vysvětlení ve vztahu k problému. Odpad děti sice dále využijí v činnostech, ale není řešen problém jeho likvidace s vysvětlením proč a jak odpad likvidovat.

Chybí konkrétní činnosti (pokusy, experimenty). V projektech je nejčastěji využívána slovní metoda, prohlížení obrázků. Pouze ve třech příspěvcích, v případě práce s obrázky, bylo využito porovnání motivačních obrázků z rozvojových zemí pro porovnání s podmínkami života v Evropě (ČR), vedení dětí k pochopení rozdílů v jednotlivých částech světa a absentuje dotaz např. „Co bys uděl/a, aby se děti na obrázku měly lépe?“

V některých projektech chybí vysvětlení smyslu činností, které dospělí s dětmi realizují, co má činnost v dítěti evokovat.

Objevily se i projekty, ve kterých nabízené činnosti nekorespondovaly s tématem.

Některé příspěvky pouze schematicky popisují co se má a co se nemá, co je správné a žádoucí a co ne. V těchto případech nebyly uvedeny konkrétní činnosti nebo jich bylo málo.

Krátce po zahájení projektů si děti začaly všímat nepořádku v okolí mateřských škol a s chutí pomáhaly při úklidu zahrady i blízkého okolí. Při použití obalů k tvořivému vyrábění děti překvapily originálními nápady. Smysl třídění odpadu pochopily snáze díky fotografiím z Haiti, kde se odpad netřídí.

Učitelé zjistili, že děti mají přehled o svém okolí a o okolní přírodě. Vědí, jak se mají v přírodě chovat a mají rády vycházky do parku i do lesa.

Některé z učitelek z mateřských škol chce v projektu pokračovat. Chtějí, aby si děti uvědomily, že i na nich záleží, jak bude vypadat náš svět, a že je třeba společně vytvářet podmínky pro trvale udržitelný rozvoj

Na podzim roku 2009 se sešel užší výbor OMEP ČR, kde paní Milada Rabušicová přítomné informovala o návrhu realizace světového projektu na téma Vzdělávání pro udržitelný rozvoj, který navrhl výbor OMEP ve Švédsku. Realizací projektu ČR byla pověřena členka výboru Dana Moravcová.

Důvodem (cílem), pro který jsme se do projektu zapojili, bylo zjistit, jak děti v ČR vnímají obrázek – logo, jaké povědomí mají, v přeneseném smyslu, o udržitelném rozvoji, jaké asociace v nich obrázek probudí a v neposlední řadě, jak děti v ČR obstojí v porovnání s dětmi v ostatních zemích.

V říjnu 2009 se výbor sešel opakovaně v plném zastoupení. Zde koordinátorka seznámila přítomné s tématem projektu, návrhem jeho realizace a cíli. Následně se rozvinula diskuse k danému tématu – jak vlastně chápat termín udržitelný rozvoj, jaký postoj k této problematice mají lidé v ČR, jak jej budou chápat děti, atd. Dále se členové shodli na potřebě vytvoření jednotného metodického postupu. V metodice byly jednotlivé otázky upraveny tak, aby lépe odpovídaly věku dětí.

Po upřesnění některých drobných nejasností a na základě podnětů přítomných 6 členů, jsme se v první fázi dohodli, že koordinátorka zpracuje přesný metodický postup pro české respondenty a zástupce firmy Wattsenglish, která v ČR nabízí výuku angličtiny ve školských zařízeních, pan Kadlec, který je rovněž členem českého výboru OMEP, zajistí překlad materiálů do češtiny. Pan Kadlec byl současně požádán o kategorizaci nejčastějších odpovědí a o vyhotovení evaluačního formuláře pro české respondenty.

Pět členů výboru bylo pověřeno realizací pilotního ověřování rozhovoru k tématu s 10 dětmi v předškolních institucích, které řídí. Na základě pilotního ověření jsme respondentům doporučili, aby organizovali rozhovory individuálně, protože jsme se shodli v tom, že při kolektivním rozhovoru děti opakují výpovědi dětí, které byly dotazovány jako první. Následně byly získané odpovědi dětí odeslány ke zpracování a kategorizaci panu Kadlecovi.

Výzva k zapojení se do projektu a všechny přeložené informace k projektu, metodický pokyn a evaluační formulář pro ČR byly vyvěšeny na webových stránkách českého OMEP.

Vzhledem k tomu, že členové výboru jsou nejen z Prahy, ale i z jiných krajů České republiky, měli za úkol informovat a vyzývat k zapojení se do projektu i ústně, při příležitostných setkáních s pedagogickou i nepedagogickou veřejností.

Nejvíce vyplněných evaluačních formulářů bylo získáno od studentek 1. ročníku bakalářského studia, obor předškolní pedagogika, Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni (25), které dostaly za úkol zrealizovat rozhovory na jimi zvolených mateřských školách v rámci seminární práce.

Rovněž 3 studentky z Gymnázia a Střední odborné školy pedagogické ve Znojmě, dostaly za úkol zrealizovat interwiev ve 3 znojemských mateřských školách.

Další významný počet vyplněných evaluačních formulářů byl získán díky člence výboru OMEP, paní Janě Vaníčkové, která projekt ústně prezentovala a vyzvala k zapojení se na setkání ředitelů mateřských škol z Městské části Praha 11- Jižní Město. Do projektu se tak zapojilo 7 jihoměstských mateřinek.

Do projektu se zapojila liberecká mateřská škola, která využívá služeb společnosti Wattsenglish. K projektu významně přispěla zejména účastí 39 dětí.

Na výzvu vyvěšenou na webových stránkách reagovala pouze 1 instituce – Mateřská škola z Ostravy – Hrabůvky a 1 soukromá osoba.

Celkem se projektu zúčastnilo 44 mateřských škol a jedna soukromá osoba. Většina škol (38) se nacházela ve velkých (Praha, Plzeň) a středně velkých městech (Sušice, Domažlice, Rokycany). Pouze šest škol bylo venkovských. Dotazováno bylo celkem 519 dětí, převážně věku 3-6 let.

Často také děti pojmenovávaly dílčí předměty, které vidí (konvička, děti, hadr, houbička, voda, talíř, kluci, holčičky atd.) nebo obrázek vnímaly i jinak: vidí špínu, balón, zobrazena je pevnina a moře, polévka, kolotoč, měsíc, na obrázku je fontána, nebe, Afrika, oceán.

„Děti malují planetu, která je barevná a malá“. „Děti zdobí planetu, něco na ni dávají“. „Na obrázku vidím sebe“. „Obrázek je směšný, protože děti nabarvily velkou sněhovou kouli a ty barvu rozmývají, lijí na ni vodu a myslí si, že je to zeměkoule“. „Děti by musely být obři, jinak by na té zeměkouli musely být jako malé tečky“.

1) 281 dětí nejčastěji odpovědělo, že děti čistí, myjí nebo oprašují (kartáčem, hadrem, apod.).

2) 168 dětí odpovědělo, že děti zalévají, polévají zeměkouli, vylévají a lijí vodu (konvičkou, apod.).

„Děti drží Zemi, češou ji, hlídají Zemi, starají se o ni, dělají globus, hrají si, vyrábějí zeměkouli, slaví, natírají ji, leští Zemi, žehlí moře, sahají, jestli je čistá, vyrábějí novou zeměkouli, koukají na ni, drží světlo, suší ji, chtějí zeměkouli kutálet, hladí Zemi, točí se na kolotoči, barví zeměkouli, čistí kameny, radí se, pracují společně, hrají si a padají až dolů, dávají na planetu písek, obtiskují ruce“.

„Šplhají nahoru (obejmou ji) aby rodiče viděli, jak jsou šikovní a zalévají proto, aby bylo vidět, že prší“. „Zkoumají lesy, zda tam žijí zvířata“. „Děti mají mokré nohy, nemohou Zemi unést“. „Děti dělají cestičky pro lodičky, aby měly kudy projet“.

1) 291 dětí odpovědělo, že děti chtějí, aby zeměkoule byla čistá, hezká, krásná, nebyla špinavá, nebyl na ní prach.

„Děti chtějí udělat něco, co ještě nikdo neudělal; aby se na zeměkouli mohly podívat; aby bylo více vody; aby se dostaly domů; aby byla Zem; aby oceán nezničila špína; aby rostly květiny, lidem a zvířatům bylo dobře, děti byly zdravé, zeměkoule nebyla smutná; aby se nám líbila – čistá planeta je štěstí, ať jsme zdraví“. „Aby nikdo neumřel a mohli jsme žít; aby ji všechny planety viděly a nenarazily do ní; aby se mohli podívat na Měsíc; protože mají Zemi rády; abychom nedýchali špinavý vzduch; protože ji lidé umazali; nesou Zemi jinam na jiné místo; aby byla plná benzínu; děti chtějí na zeměkouli vylézt; aby vyrostla a vypadala jako nová; aby měla maminka radost; aby nespadla z Vesmíru; děti to dostaly za úkol“. „Naše zeměkoule se dětem nelíbí“. „Aby děti věděly co je Země“. „Zalévání konvičkou je hloupost, protože tam vyroste kytička a praští ho do oka“.

Vyhodnocení otázky D):Jak děti porozuměly termínu „udržitelný rozvoj?“

Termínu většinou děti neporozuměly vůbec (25 institucí) nebo opakovaly slovo nevím, popřípadě vymyslely něco, co nějak souvisí s daným termínem.

Pokud děti odpověděly, pak se jejich odpovědi pohybovaly v následujících kategoriích:

„…aby se zeměkoule udržela na nebi, …aby se Vesmír nebořil a nehoupal, … aby se udržely státy, …ať se Země sama drží, ať ji nikdo nemusí držet, … když hraji na klavír a hraji plynule až do vysoka, …udržovat hračky zdravé a hezké – starat se a nezahazovat hračky a odpady, …aby planeta nespadla pod tíhou odpadů a špíny, …abychom chránili své zdraví, aby lidé nekouřili, …vytvářet nové vynálezy, …stálé udržení pokroku, …vojáci potřebují udržet pořádek, …znamená to, že se má počkat, když se děti učí něco nového, …aby se na zeměkouli vše udrželo, aby se nikam nekutálela,…udrží se tam to modré – voda, …aby se děti měly čeho držet, aby nikam nespadly, tam, kde je konec, …udržitelný znamená pěkný, aby byla hezká“.

Vzhledem k tomu, že logo je velmi zdařilé - zřetelné, pro děti čitelné a srozumitelné lze říci, že dětem se obrázek – logo líbilo a se zájmem si jej prohlédly.

Ve vztahu k otázce A) nebylo pro děti obtížné popsat jednotlivosti a detaily, které na obrázku vidí. Fantazie, pro předškolní děti typická, zafungovala v okamžiku, kdy popisovaly pomůcky, které děti na obrázku viděly (např. ne všechny viděly vědro s vodou, ale třeba talíř s polívkou). Zajímavé bylo i to, že děti použily mnoho různých názvů pro úklidové pomůcky, i když z obrázku není vždy zcela jasné, co konkrétně děti v ruce drží (houbička, hadr, kartáč). Některé děti projevily dovednost používat některé zeměpisné a geografické termíny, bylo poznat, že již určité informace v této oblasti mají nebo že je toto téma zajímá.

Ve vztahu k otázce B), opět nebylo pro děti těžké popsat, jaké činnosti děti vykonávají. Opakovaně se projevila představivost a fantazie dětí, kdy činnosti z pohledu dospělého zcela jednoznačné nazvaly: zeměkouli leští, žehlí moře, hladí, drží světlo, atd. – dalo by se také říci, že jmenované příklady souvisí s činnostmi, které vykonává v domácnosti maminka (žehlí, leští, myje, hladí,…). Mnoho výpovědí již koresponduje s tématem udržitelný rozvoj, aniž by si toho byly děti vědomy.

Otázka C) již nutila děti k přemýšlení – děti zdůvodňovaly, v rámci svých rozumových možností, proč děti na obrázku určitou činnost vykonávají. Téměř všechny výpovědi dětí (kategorie 1-4) popisují činnost, která souvisí s tématem. Obrázek děti k popisu činností evokoval a děti se pak snažily nalézt logickou odpověď na otázku „Proč?“. Valná většina uvedla, že se jedná o to, aby Země byla čistá.

Otázka D), která zjišťuje, jak děti rozumí termínu udržitelný rozvoj, byla pro děti obtížná – jednalo se o abstraktní pojem, kterému děti nerozumí. Logicky se chytaly slova „udržitelný“, které vnímaly ve smyslu „držet něco“ a výrazy s tím to slovesem související. Děti sloveso vztahovaly k detailům na obrázku a vlastním zkušenostem. Osobně mne zaujaly odpovědi: … když hraji na klavír a hraji plynule až do vysoka (udržet tóny při přehrávce stupnice) a dále odpovědi, které svědčí o tom, že děti mají povědomí o ochraně životního prostředí – přeneseně i o pojmu udržitelný rozvoj: …aby planeta nespadla pod tíhou odpadů a špíny, …abychom chránili své zdraví, aby lidé nekouřili, …stálé udržení pokroku,…udržitelný znamená pěkný, aby byla hezká.

Škoda, že otázky nebyly vyhodnocovány ve vztahu k věku. Zjistili bychom, jak odpovídaly jednotlivé věkové skupiny.

Do doby realizace světového projektu k danému tématu jsem se domnívala, že předškolní děti příliš velké povědomí o ochraně životního prostředí, ekologii a dalších podtématech, které s pojmem VUR souvisí, nemají velké povědomí.

Po vlastní realizaci rozhovoru s dětmi a pročítání jednotlivých formulářů jsem dospěla k závěru, že opak je pravdou. Děti vnímají informace, které slyší, aniž by to byl ze strany dospělých záměr a v okamžiku, kdy dostanou konkrétní podnět, jsou schopné je použít. Svou úlohu jistě sehrávají i předškolní zařízení, která mají Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání stanovenou ekologickou výchovu ve vzdělávací oblasti Dítě a svět. Svůj podíl mají také rodiče, kteří začínají být v oblasti ochrany životního prostředí informovanější a uvědomělejší a děti vedou k žádoucímu chování.

Zajímavé bylo, že žádné z dětí se nedotklo problematiky lidských vztahů a ekonomiky. Domnívám se, že obrázek charakterizuje hlavně ochranu životního prostředí, proto se děti držely hlavně této oblasti.

Při opakovaném pročítání odpovědí a zamyšlením se nad nimi mi nepřipadá, že by odpovědi dětí zohledňovaly problémy, které se v současnosti řeší pouze v ČR. Předpokládám, že odpovědi dětí z různých zemí, až na výjimky, budou po celkovém vyhodnocení podobné.

Vyhlásit výtvarné zpracování tématu - např. na téma „Jak si představuji zdravou Zemi?,“ „Země, ve které by se všem líbilo.“

Podobně realizovat další projekt, který by mapoval další celosvětový problém (ekonomika, lidské vztahy, chudoba, nemoci, atd.).

Zadat vyhodnocení explicitně tak, aby bylo patrné, jak odpovídaly jednotlivé věkové skupiny.

Plus d’info viendraient plus tard/More information will be sent out later/ Más info se enviará luego

National OMEP Committee of CZECH REPUBLIC ________________

National President: Jarmila KOTRBOVÁ__________________________

National Project Leader: Dana MORAVCOVÁ_______________________

e-mail: rimska@ctyrlistek.biz_____________________________________

Number of children interviewed: 519 in total

Girls: _____ 1-2 __6___ 3___63__ 4__60___ 5 ___90__ 6 __62___ 7_____ 8 ans/yrs/años

Boys: _____ 1-2 1___ 3__43___ 4___53__ 5 ___82__ 6 ___59__ 7 _____ 8 ans/yrs/años

Number of interviewing adults: __50___ women ____0__ men

Number of: __43___ pre/schools _____ homes __1___ other institutions

Number of Cities/Regions involved: ______7________________________

Comments: ____________________________________________________

______________________________________________________________________________________________________________

S’il vous plait, envoyez ce rapport à - Please, send this report to- Porfavor, enviar este informe a

na této stránce naleznete podrobnější informace k realizaci projektu v České republice. Rozhovor s dětmi jsme již realizovali ve 4 mateřských školách v Praze a v 1 mateřské škole v Liberci. Na základě našich zkušeností jsme připravili některá doporučení, která je třeba při rozhovoru s předškolními dětmi dodržet. Děkujeme, že jste se do projektu zapojili a těšíme se na odpovědi Vašich dětí. S pozdravem Dana Moravcová koordinátor projektu za ČR.

1. Umístěte obrázek (logo projektu) na viditelném místě ve třídě asi 3 dny (nejvýše týden) před vlastní realizací rozhovoru.

2. Nechte děti, aby si obrázek v tomto čase prohlížely a diskutovaly o něm. Dospělý dětem obrázek nijak neinterpretuje. Pouze děti upozorní na to, že je zajímavý, a že by si jej mohly prohlédnout (např. „Přinesl (a) jsem vám ukázat tento obrázek, který se mi moc líbí, a protože si stejný prohlíží děti nejen děti v Evropě, ale i ve světě. Prohlédněte si ho také!).

3. Po 3 – 7 dnech, vyberte nahodile 10 dětí ve věku od 1 do 8 let věku a zrealizujte rozhovor podle daných otázek.

4. Rozhovor zorganizujte tak, abyste vždy hovořili s 1 dítětem (pokud je přítomno dětí více, mají tendenci odpovědi opakovat).

5. Při rozhovoru máte možnost reagovat na výpovědi dětí a dávat jim doplňující otázky.

8. Zaznamenané odpovědi vyhodnoťte a zaznamenejte do evaluačního formuláře (viz www.omep.cz).

9. Realizace rozhovoru a vyhodnocení odpovědí Vám zabere asi 2,5 – 3 hodiny.

10. Evaluační formuláře, záznamy odpovědí, event. fotografie, obrázky, atd. zašlete poštou nebo elektronicky do 11.12.2009 na adresu:

Případné dotazy zodpoví Dana Moravcová na telefonním čísle 222520429 nebo na rimska@ctyrlistek.biz

Světový projekt organizace OMEP na téma vzdělávání pro udržitelný rozvoj (VUR)

Sdělte dětem/dítěti, že máte obrázek, který patří k projektu a že byste si s ním/nimi o tomto obrázku velmi rádi popovídali. Předem neuvádějte slova a koncept udržitelného rozvoje. Zajímají nás vlastní komentáře dětí k obrázku bez toho, abyste je naváděli určitým směrem.

Používáte-li zvukový či video nahrávač, který by byl velmi užitečný, mohli byste děti obeznámit s touto technikou, než začnete samotné interview.

Děkuji, že jste si se mnou povídali a že jste mi řekli své názory na tento obrázek.

· Podívejte se, prosím, na tento obrázek. Povězte mi něco o něm. Co se na něm děje? Řekněte mi víc. Co vidíte na obrázku?

Děkuji za váš čas. Teď si sepíšu všechny vaše odpovědi a zašlu je Světové organizaci OMEP. Nezapomeňte na uvedení následujících informací:

· Uveďte krátce informace o pozadí rozhovoru, počet dívek, chlapců, věk, místo atd.

· Je-li to vhodné, přidejte fotografie či obrázky (ujistěte se, že máte souhlas dítěte)

· Vaši zprávu zašlete svému vedoucímu projektu nejpozději do 31. prosince 2009

Pramling Samuelsson, I. & Kaga, Y. (Eds.) (2008) The contribution of early childhood

Světový projekt organizace OMEP na téma vzdělávání pro udržitelný rozvoj (VUR)

Organizace OMEP pro následující rok jmenovala hlavním projektem oblast Vzdělávání pro udržitelný rozvoj (VUR) – anglicky ESD. Světové shromáždění OMEP nastartovalo tento projekt v srpnu 2009 v Lagosu jako jeden ze způsobů pro členy a země OMEP, jak pracovat s dětmi na téma VUR, a zároveň jej začalo šířit do celého světa.

Vyzýváme členy OMEP po celém světě, aby zorganizovali neformální rozhovory s dětmi mezi 1 a 8 lety. Myšlenkou projektu je představit dětem i odborníkům Vzdělávání pro udržitelný rozvoj (VUR) a zároveň je vyzvat k diskuzi na toto téma.

Cílem projektu je shromáždit informace o tom, jak malé děti vnímají, komentují a chápou logo OMEP kongresu 2010, a rozšířit povědomí o VUR mezi členy OMEP. Některé druhy VUR by totiž mohly být komplikované, doposud nepoznané či naopak již dobře známé.

Národní výbor OMEP, který se chce zúčastnit, musí jmenovat projektové(ho) vedoucí(ho) a projedná národní rámec projektu: Kdo? Kde? a Jak?

3. – 4. srpna 2009 Rozhodnutí Světového shromáždění, Lagos, Nigérie

Září, 2009 Potvrzení ze strany Národních výborů OMEP, že se zúčastní projektu (použijte, prosím, přiložený formulář)

Leden - Březen 2010 Čas pro analýzu rozhovorů, vytvoření shrnutí výsledků dle určité struktury, viz příloha

31. března 2010 Poslední datum pro zaslání Souhrnné zprávy Světovému projektovému vedoucímu OMEP

Duben – Srpen 2010 Čas pro národní či místní konference na téma Vzdělávání pro udržitelný vývoj (VUR) a prezentaci ankety s dětmi, sepsání článků o projektu a zdůraznění VUR

9. – 13. srpen 2010 Prezentace světového projektu na Světovém shromáždění a Světovém kongresu OMEP v Göteborgu

Světový projekt organizace OMEP na téma vzdělávání pro udržitelný rozvoj (VUR)

Národní vedoucí projektu, za podpory národního výboru OMEP, naplánuje, jakým způsobem se dostanou informace o projektu ke členům OMEP, zajistí pozvánky a shromáždí adresy účastníků.

Vzhledem k tomu, že se jedná o koordinovaný Světový projekt OMEP, musí účastníci pracovat rámcově stejným způsobem. Je nutné, aby obdrželi instrukce a pracovali s Průvodcem anketou. Velmi důležité je provádět jednotlivé rozhovory obdobným způsobem. Jedině tak budeme schopni porovnat a prezentovat odpovědi dětí z celého světa.

Začněte vytvořením harmonogramu pro činnosti ve vaší zemi převzetím následující časové struktury:

Září – Prosinec 2009 Plánování a šíření informací na národní úrovni, jmenování tazatelů, provádění rozhovorů

Leden – Březen 2010 Čas pro analýzu ankety, sepsání Souhrnné zprávy dle určité struktury (viz příloha)

31. března 2010 Poslední datum pro zaslání Souhrnné zprávy Světovému projektovému vedoucímu OMEP

Duben – Srpen, 2010 Čas pro národní či místní konference na téma VUR a prezentaci anket s dětmi, sepsání článků o projektu a VUR

9. – 13. srpna 2010 Prezentace světového projektu na Světovém shromáždění a Světovém kongresu OMEP v Göteborgu, ve Švédsku

· Sestavte krátký popis organizace a postupů. Uveďte údaje ze zákulisí, počet dívek, chlapců, věk, místo atd.

· Zvolte si významné či vyjadřující citace pro různé skupiny odpovědí

· Je-li to vhodné, přidejte fotografie či obrázky (ujistěte se, že máte souhlas dítěte)

· Dodržte strukturu Souhrnné zprávy, začněte krátkým shrnutím (viz příloha)

Pramling Samuelsson, I. & Kaga, Y. (Eds.) (2008) The contribution of early childhood

Světový projekt organizace OMEP na téma vzdělávání pro udržitelný rozvoj (VUR)

Organizace OMEP jmenovala hlavním projektem pro následující rok oblast Vzdělávání pro udržitelný rozvoj (VUR) – anglicky ESD. Světové shromáždění OMEP nastartovalo tento projekt v srpnu 2009 v Lagosu jako jeden ze způsobů pro členy a země OMEP, jak pracovat s dětmi na téma VUR, a zároveň jej začalo šířit do celého světa.

Cílem projektu je shromáždit informace o tom, jak malé děti vnímají, komentují a chápou logo OMEP kongresu 2010, a rozšířit povědomí o VUR mezi členy OMEP. Některé druhy VUR by totiž mohly být komplikované, doposud nepoznané či naopak již dobře známé.

Národní výbor OMEP jmenuje vedoucí projektů, kteří Vás povedou a poskytnou Vám podporu. Vzhledem k tomu, že se jedná o koordinovaný Světový projekt OMEP, musí účastníci pracovat rámcově stejným způsobem. Je nutné, aby používali Průvodce anketou, který obsahuje návod a otázky pro anketu. Velmi důležité je provádět jednotlivé rozhovory obdobným způsobem. Jedině tak můžeme porovnat a prezentovat odpovědi dětí z celého světa.

Dotazování dětí (1-8 let) je dovedností, při které se musí tazatel soustředit na naslouchání dětem, musí se velmi snažit, aby pochopil, o čem dítě hovoří. Neexistují správné odpovědi na kladené otázky, dokonce ani jednoduché Ano nebo Ne.

Při výběru dětí pro rozhovory se ujistěte, že postupujete dle přijatých národních standardů pro provádění průzkumu mezi dětmi, včetně požadavků na (a) získání ústavního souhlasu, je-li zapotřebí, (b) získání souhlasu rodičů i dítěte a (c) dodržení diskrétnosti / anonymity. Je lepší získat méně odpovědí než mít víc odpovědí bez dostatečného zohlednění etických zásad.

Zajistěte si vhodné, klidné místo. Rozhovory můžete organizovat s jednotlivci, dvojicemi či v menších skupinách dětí. Můžete použít papír a tužku, audio nebo video záznam, vždy s přihlédnutím k etickým zásadám. Podporu Vám zajistí Váš národní vedoucí projektu.